Soběchleby

  Soběchlebská farnost s benedikovaným (1769) kostelem Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) byla založena pravděpodobně již v 13. století. První zpráva o kostele a faráři je z r. 1394. Podací neboli patronátní právo ke kostelu měli majitelé hradu Helfštýna a helfštýnsko-lipenského panství, z nichž poslední byli Dietrichštejnové-Hatzfeldové.

Farnost tvoří vsi: Soběchleby, Bezuchov, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Oprostovice, Radotín, osada Simře a samota U Huberta.

Kostel je orientovaná centrální baroková stavba, zbudovaná nákladem patrona Karla Maxmiliána z Dietrichštějna (nápis nad hlavním vchodem 1767) v letech 1755-1769 podle návrhu zamského architekta Františka Antonína Grimma z Brna, který stavěl také kostely v Hranicích (1754-1763), v Bělotíně (přestavba 1754) a zámek v Bystřici pod Hostýnem (1765-1768).

Byl postaven na místě původního gotického kostela menších rozměrů. Nad křížením je sklenutí kopulí bez lucerny. Presbytář je zakončen kruhovitě. Na západní straně se opírá o poměrně útlou věž, dostavěnou až r. 1770 a po požáru 1820 nově zastřešenou. Osm segmentovaných oken osvětluje zastavěný prostor. Mohutná, daleko viditelná stavba je pravou "metropolí Záhoří".

Farní budova pochází z roku 1776. V letech 1787-1831 byly Soběchleby sídlem soběchlebského děkanátu, který pak byl přenesen do Kelče. Nejstarší známý soběchlebský farář byl Martin (1394) a po něm Matúš (1416). Ze soběchlebské farnosti pochází 21 kněží a 7 řeholních sester.