SVÁTOST SMÍŘENÍ

"Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou." (Jan 20,23)
Svátost smíření (sv. zpověď) je svěření do Božích rukou celého našeho života s prosbou o odpuštění našich chyb a vyplnění slabých oblastí našeho duchovního života Boží láskou; je to posila v boji proti zlu, které nás ničí.
Svátost smíření je udělována ve farním kostele asi půl hodiny před každou mší svatou, nejvhodnější příležitostí pro přijetí této duchovní posily je každý první pátek v měsíci. Osobní rozhovor s knězem je také možné telefonicky si domluvit individuálně.
Základní body svátosti smíření jsou:


Zpytování svědomí - zamyšlení nad sebou samým, ve kterém máme zhodnotit svůj život, máme si uvědomit, čím jsme Boha zarmoutili. Jestliže člověk nechce tento bod ošidit, měl by začít modlitbou, aby jeho zpověď nebyla jen dílem člověka, ale aby skrze něj působil Duch Svatý. Doporučuje se také přečíst nějaký úryvek Písma sv. Teprve potom můžeme začít probírat své svědomí podle desatera Božích přikázáni nebo podle jiného schématu.
Lítost - není jen záležitosti citu, ale má být touhou po opětovném získání spojení s Bohem, které člověk následkem hříchu ztratil. Z lítosti má vycházet předsevzetí k práci na sobě. Takto připraven můžu přistoupit ke zpovědnici a následuje:
Vyznání - vyznám své hříchy především Bohu. Tento rozhovor patří Jemu, kněz je pouze prostředníkem, je tím, který zpřítomňuje Boži milosrdenství a ve jménu Boha uděluje rozhřešení. V tomto bodě je nejdůležitější vyznání hříchů spojené s lítostí a rozhřešení, které kněz uděluje na závěr zpovědi. Kromě toho nás kněz také povzbudí duchovním slovem a uděluje nám rady jak pokračovat dál duchovním životem.
Jako završení celé zpovědi na důkaz smíření s Bohem přijímáme nějaký "úkol", tedy zadostiučinění, nebolipokání. Nemůžeme zapomenout na povinnost nahradit (podle možnosti) zlo, které jsme učinili, dobrem - tedy dobrými skutky, modlitbou.